Photo by Pixabay
Deprese
Deprese je psychická porucha, patologický smutek, snížení až vymizení schopnosti prožívat potěšení. Tato nemoc je spojena s hormonální nerovnováhou, ať absolutní nebo relativní (endogenní deprese a exogenní deprese).
Jak to začíná? - Pocitem pesimismu a ztrátou smyslu. Poklesem energie. Schopnost radovat se, užívat si života je ztracena - minimálně na několik týdnů.
Kdy to začíná? - V různém věku. Podmíněná je jednak genetickými předpoklady, jednak vnějšími podminky. Dále se na vyvoji depresi podili chronický stres (nezáleží na tom jestli stres je “pozitivní” - například přestěhovali jste se do nového baráku, narodilo se Vám dítě), nebo těžká psychologická trauma, nebo i hormonální změny (porod, menopauza, jiné endokrinologické dysfunkce).
Existují, samozřejmě, i vzácnější věcí, jako cévní mozkové příhody a některé nemoci, spojene s mozkovou poruchou.Některé léky mohou taky byt spouštěcím problemu.
Ještě jednou variantou je vytěsnění- na nějaké věci se nam vzpomínat nechce. Pokud se v našem světě stalo něco strašného a pro psychiku je to příliš velké trauma obranný mechanismus se pokusí to vymazat z paměti. Úplně to ale bohužel udělat nejde a útržky nepříjemných vzpomínek si najdou cestu do podvědomí. Projeví se to nočními můry, špatnou náladou a nechutenstvím k životu.
Jak zjistit, že máme deprese?
Smutné ale můžeme být i bez deprese. V čem se to liší? Když u smutku máme příčinu, u deprese ji vlastně nemáme - hodně malých a velkých stresu se spojují dohromady.
Příznaky deprese:
- spíte více než 12 hod denně nebo nespíte vůbec
- jste pomalý a pesimistický
- jste unavený
- zhoršila se Vám paměť
- máte bolesti v hrudníku nebo v žaludku
- jíte moc nebo trpíte nechutenstvím a hubnete
- máte sebevražedné myšlenky, přemýšlíte o tom, proč žijeme
- těžko se soustředíte, nic Vás nezajímá
Co s tím? - Záleží na tom jak těžká je nemoc v konkrétním případu. Občas je potřeba hospitalizace, občas stačí antidepresanty a psychoterapie, kde hledáme příčiny deprese, učíme poznávat emoce a jinak reagovat na život.
Neuróza
Neuróza je funkční porucha, obrana před nepřiměřenou zátěží. Člověk je schopen pochopit, že je nemocný a začít s tím něco dělat.
Dospívání je neoddělitelné od frustrace. Vždy se musí vyskytnout něco, z čeho budeme zklamání. Musíme pochopit, že nejsme všemohoucí, že svět se netočí kolem nas. A taky musíme zjistit, co jsme v tomhle světě. Postupně se puzzle skláda a člověk se stáva celkem, psychická a fyzická stránka se propoji do jednoho.
Občas když člověk má dospělé výzvy a přitom psychický doopravdy je hodně daleko od dospělosti, psychika to prostě nevydrží a projeví se to neurózou. Občas vyzvy jsou natolik velké, že to špatně nese i silná dospělá osobnost.
Jak to začíná? - Nejistotou. Pořad jsme schopni citit radost ze života, na rozdil od depresi.
Kdy to začíná? - Když pomineme těžká traumata jako znásilnění nebo smrt, tak všechno pochází z dětství. Když jsme malé jsme zcela závislé na rodičích, a rodiče svůj strach před světem překládají na nás: vždyť nás přece může kousnout pes, můžeme spadnout z houpačky, něčím se nakazit… Z dětství neseme v sobě spoustu strachů, o kterých často ani nevíme. Ale jednou toho bude moc. Co dělá psychika s výzvou, kterou nemůže unést? Bude hledat ochranu u silného dospělého (jako dítě hledá ochranu u rodičů) nebo v náboženských skupinách, které fungují jako silná autorita a komunita (obvykle sekty).
Existuje i možnost se od světa schovat (a cítit se přitom nešťastným) a nebo najit skupinu ještě více nešťastných a cítit se lépe oproti nim.
Spolu s tim přichází psychosomatika, protože nešťastná psychika se snaží vysvětlit našemu fyzickému Já, že ona určitě zdravá není. Projevuje se to fyzickou nemoci i když příčina se skrývá v nemoci psychické. A začíná bludné kolo chození po lékařích.
Jak zjistit, že máme neurózu?
Neuróza se projevuje panickými ataky:
- zrychluje se tep
- cítíme tlak ve hrudníku
- špatně trávíme
- běháme častěji na zachod
- točí se nám hlava
- máme třes
- stoupá tlak
- cítíme se slabé
- psychika začíná být hrozně citlivá (jsme podrážděné, brečíme nad filmem, přemýšlíme nad tím, co se může stát)
Co s tim? - Pokud se setkáváme s neurózou, tak na řadě určitě jsou léky. Ale nejen léky - pomůže napřiklad dovolena, kde si vyčistíme hlavu, přijdeme na jiné myšlenky. Důležité je brát vitamíny, pochopit nutnost zdravého spánku. Dále začneme cvičit a odbourávat tím přílišné množství hormonu (neurotická psychika je produkuje hodně - strach je silný stimul). I když se to následně zlepší neznamená to že najednou jsme z toho ven - dětství je v nas silné a způsoby chování máme dávno nacvičené. Tak že tá úzkost přijde zas a zas a pak se projeví typickou panickou atakou. A je nám jedno jestli je strach iluzorní nebo opravdový, tělo reaguje standardně - je k tomu vycvičené.
Tak co tedy s tím? Jediná cesta k dlouhodobemu klidu je poznání kořenů problemu - a v tom nám pomůže psychoterapie. Ale čím jsme starší, tím ta cesta je delší, tím složitější je se přeučit na jiné vzory chování.
Jóga při depresi a neuróze
Jóga je cilena na poznání vnitřního štěstí, které nepotřebuje podporu zvenku. Ale co to štěstí vlastně je? V různých okamžicích našeho života tento pocit znamená něco jiného. V dětství jsme se citili šťastné na prazdninach a věřili v pohadky. S rozvojem osobnosti se mění i vnímání štěstí - musíme na sobě zapracovat abychom zjistily, co znamená pro nás štěstí v tento konkrétní okamžik. Takže zkoumáme sebe samých. Pomůžou nám k tomu techniky soustředění, meditace, pranayama, ale i ásany pro stabilizace hormonů. Techniky koncentrace nám pomohou najít pravé Já. Meditace ukáže bloky v těle a naučí s nimi pracovat. Když postupně budeme odhazovat lživé častí masky, kterou nosíme, zjistíme, že energie vlastně máme hodně, jenom jí špatně používáme.