Photo by cottonbro from Pexels
Když slyšíte slovo “dieta” nejčastěji si představíte dietu na hubnuti, nebo třeba něco spojené se sportem. Dnes ale věnujeme pozornost jinému druhu diet - zaměřených na lidi, které jsou buď alergické na něco, nebo mají nesnášenlivost.
Bezlaktózová dieta
Jedná se o velmi populární v poslední době druh stravování, kdy člověk buď zcela vynechává mléčné výrobky, nebo je nahrazuje bezlaktozovými analogy.
Pro koho je určena:
Má smysl hlavně pro lidi, které mají laktózovou intoleranci nebo alergii na laktózu. Laktózová intolerance se vyšetřuje pomoci speciálního laboratorního testu, zatímco alergie lze snadno zjistit na alergologii pomoci vzorku krvi.
Proč dietu potřebujeme:
Naše slinivka tvoří fermenty, které spolu se žluči a střevními kyselinami a fermentami umožňují rozklad složítého jidla na jednoduché částky, které střevní buňky jsou schopni transportovat do krevního řečiště a dále do jater. Slinivka tvoří i ferment laktázy, který se přirozeně ve velkém množství vyskytuje v mladém věku (savcí jsou kojené mateřským mlékem, které potřebuje laktázu ke vstřebávání). Čím jsme starší, tím můžeme (ale nemusíme) mít toho fermentu míň. Spousta lidí v určitém věku nebude mít ferment laktázy vůbec. Výsledkem bude špatné trávení mléčných výrobků a plynatost, případně mléčné výrobky se nebudou trávit vůbec s následujícím průjmem.
Co kupujeme:
Ve většině případů není nutné vynechávat mléčné výrobky na 100%. Většina tvrdých sýrů, plísňových sýrů, a take acidofilních výrobků obsahují zanedbatelně malé množství laktózy. Musíme ale dbat na to, abychom kupovali kvalitní výrobky bez přidaného mléka (a hlavně bez suchého mléka, které se často přidává v levných jogurtech atd.).
Přínos diety:
Odezní plynatost a sklon ke průjmu u jedinců s malým množstvím laktázy, nebo u těch, kdo tento ferment postrádá vůbec. U jedinců s alergii na laktózu zmizí projevy alergii.
Nevýhody diety:
Omezení jídelníčku, nutnost kontrolovat sklad produktů. I “bezlaktózové” výrobky mohou obsahovat určité množství laktózy, takže při silné nesnášenlivosti nebo alergii je třeba byt opatrným a kontrolovat také proces výroby produktů.
Bezlepková dieta
Pro koho je určena:
Pro jedince, které trpí celiakii, mají lepkovou nesnašenlívost nebo alergii na lepek. Celiakie je celoživotní onemocnění, které vyvolává autoimunitní reakci na lepek způsobující zánět tenkého střeva. Nejčastěji se projevuje u děti se začátkem obilného příkrmu, může se ale projevit i u dospělých. Reakce na lepek typický není okamžitá, ale projevuje se dny až týdny po konzumaci lepku. Nesnášenlivost lepku neboli neceleakijní lepková citlivost (Non-Celiac Gluten Sensitivity) má podobné projevy jako celiakie, ale na rozdíl od něj nezpůsobuje zánět tenkého střeva. Diagnostikuje se typicky v případě, pokud není potvrzena celiakie ani alergie na lepek a přesto je přítomná reakce po konzumaci lepku.
Proč dietu potřebujeme:
Lepek je přírodní bílkovina, která se vyskytuje v pšenici, žitu a ječmenu. Pšenice má lepku nejvíc, avšak obilniny se liší nejen obsahem lepku, ale i druhy této bilkovíny. Pšeničný lepek je propojením dvou bílkovin: gliadinu a gluteninu; žitný lepek se jmenuje secalin; a ječmenný - hordein. Ne vždycky nesnášenlivost jednoho druhu znamená taktéž nesnášenlivost jiného. Občas jedinec s alergii na pšeničný lepek vůbec nemá potíží například s lepkem žitným. Lepek obsahují i jiné potraviny, jako například oves - ale nepříznivou reakci našeho organismu způsobují nejčastěji právě pšeničný, žitný nebo ječmenný lepek.
Některé přijdou s logickou otázkou: “Jak to, že dříve lidi jedli pšenici pořad a netrpěli na žádnou lepkovou nesnašenlivost?”. Částečně budou mít pravdu - původní obsah lepku v pšenici byl totiž o hodně menší, než dnes. Pří pěstování pšenici lidi po dlouhá desetiletí snažili dosáhnout větší lepkavosti (= větší obsah lepku), která znamená větší kvalitu mouky. Pro lidský imunitní systém se nejedná o přirozenou věc a střevo citlivých jedinců začíná produkovat buňky, které ničí svoje vlastní buňky s nasazeným na nich lepkem. Mira projevu může být různá - jedná se o bolesti břicha, plynatost, chudokrevnost, chronickou únavu, otoky atd.
Co kupujeme:
Lepek v různém poměru obsahují následující obiloviny: pšenice, špalda, žito, ječmen. Musíme ale davat pozor i na ostatní potraviny, jako jsou například ovesné produkty - ačkoliv oves lepek neobsahuje, často se zpracovává spolu s pšenici a žitem, a pro citlivé jedinci i to malé množství lepku již může být dostatečné pro způsobení reakci.
Dnes na trhu jsou k dostání alternativy pšeničné mouky, které jsou vhodné pro bezlepkáře. Jedná se například o jednodruhové mouky z bezlepkových obilnin a pseudoobilnin (rýže, jáhly, tapioca, kukurice, quinoa, pohanka a jiné), ale také o předpřipravené mouční směsi, které jsou namíchané tak, aby vlastnostmi připomínaly pšeničnou mouku.
Přínos diety:
Pro celiaky bezlepková dieta je nezbytná pro zdrávi. Bolesti břicha odezní po několika týdnech po její zahájení a zvětší se i celková energie dříve vynakládaná na autoimunitní válku s lepkem.
Nevýhody diety:
Bezlepková dieta je drahá a může být velmi omezující na začátku, dokud člověk nepřijde na zdravější stravování s vysokým podílem zeleniny - potom si tu nevýhodu už všímné třeba jenom na cestách a v restauraci. Jo… a pivo je také lepkové ☺ Asi právě pro takový případ existuji pilulky, které jsou schopné rozštěpit lepek místo našeho těla. Fungují takové pilulky dle množství lepku (jedna pilulka je schopna rozštěpit určité množství lepku - tedy, kolik lepku sním, tolik pilulek musím spolknout) a konzumuji se před lepkovým jídlem. Je důležité si uvědomit, že této pilulky nejsou náhradou bezlepkové diety, ale spíš občasným pomocníkem.
Málo známým faktem je, že bezlepkové potraviny (jako třeba chléb, buchty, sušenky) mají často výrazně víc kalorii, než ti lepkové a obsahují vic sacharidu. Přesto, že bezlepková dieta je nezbytná pro lidi, trpící tou nebo jinou formou lepkové citlivosti, nemusí být nutně zdravější.
Diety alergiků
Pro koho je určena:
Je to jednoduché - pokud jste alergičtí na něco, musíte se tomu vyhýbat, jinak nastané alergická reakce.
Proč dietu potřebujeme:
Jsou silné a slabé alergeny. K silným patří například včela, osa, arašídy… Sklon k alergii ovlivňuje i naše genetika, stav jater, prostředí, ve kterém žijeme (patří sem i množství vdechovaných toxinů, léčiv, co bereme, a jiných látek). Když už organismus zalergizovaný, typický reakce se bude projevovat i na řadu dalších alergenů, které nejsou primární. Důležité je v tom případě uvědomit, který z alergenů je tím nejdůležitějším pro nás a vyloučit ho z našeho jídelníčku (v případě, že se jedná o potravinovou alergii).
Na rozdíl od nesnášenlivosti, alergické reakce jsou okamžité a nastanou hned po konzumaci alergenu. Problem s alergii je, že často nejsme schopni odhadnout sílu alergické reakce. I když jednou jsme měli jen vyrážku, může to podruhé skončit i otokem krku. Proto je důležité vyhybat se alergenům a sestavit si vlastní dietu, zohledňující alergické reakci organismu.
Co kupujeme:
Důležité je dávat pozor i na stopy alergenu, které se mohou nacházet v produktu. Často se píšou například arašídy a jiné ořechy, jelikož jsou opravdu silným alergenem a mohou způsobit vážnou reakci.
Přínos diety:
Život bez alergii je velmi příjemný (a bezpečný), zvlášť když člověk má s čím porovnávat ☺
Nevýhody diety:
Pozor na potraviny v obchodech a dvojitý pozor na jídlo v restauracích - zvlášť když máte pocit, že Vám na otázku o alergenech jen zdvořile odkývnou… Nezájem v případě alergii může dopadnout velmi špatně.