Photo by Andrea Piacquadio from Pexels
Emoce dělíme na základní a složité. Základní emoce máji lide v celém světě, nejsou ovlivněné kulturou a nedají se rozložit na jednotlivé složky. U složitých emoci je to právě naopak: při trocha pozornosti všimneme několika základních emoci smíchaných dohromady.
Příklady složitých (komplexních) emoci:
závist = zlost + zájem + zahanbení
pohrdání = nesouhlas + pocit nadrázeností
uraženost = smutek + zlost + nespokojenost
zlomyslnost = zlost + spokojenost s neúspěchem někoho jiného
agrese = hněv + odpor
vina = strach (nebo hněv, stydlivost) + neštěstí
Některé emoce se jmenuji sociální (například zahanbení a pocit viny). Jejích prožití není možné bez reakci společnosti.
Ohledně základních emocí existují různé názory.
Dle EQuator, Glasgow, 2014 existuje 4 základní emoce: strach, hněv, smutek, radost.
V Geštalt terapii je jich 5:
- MAD - hněv, zlost, agrese, odpor
- SAD - smutek, utrpení
- GLAD - radost
- SCARED - strach
- SEXY - spokojenost, něžnost, laskavost
Podle Paula Ekmana a Wallac V. Friesena z r.1972 existuje 6 základních emocí: hněv, strach, štěstí, smutek, překvapení a znechucení.
V roce 1990 R. Ekman již to značně rozšířil.
Osobně preferuji těch 5 emoci z Geštalt terapie. Sice můžeme to rozšiřovat do nekonečna, jenom že to rozšíření často vypadá jako synonyma s trochu jinou intenzitou emoce nebo trochu jiným odstínem. Právě zjištění podstaty emoce je pro nás velmi důležité. Když pochopíme, že odpor je vlastně hněv - ulehčí nám to pochopit odkud se v nás tohle vzalo.
Překvapení, které je zdůrazněné jako základní emoce, se mi taky osobně nesedí. Když se pustíme do analýzy, tak zazní otázka: o jaké překvapení se vlastně jedná? Smuteční nebo radostní? Co ve mně to překvapení vyvolává, jakou základní emoci?
Další praktickou věcí považují vědět, co té emoce pro nás znamenájí. Rozebereme některé z nich.
zahanbení - zákaz se projevovat tím, kým jste. Patří sem skromnost, nejistota. Jedna se o socializovaný odpor k sobě.
strach - ztráta kontroly, když přestáváme chápat co se děje. Často emoce je spojena se změnami, které chceme, ale přesto se jich bojíme. Jedna se i o připravenosti postavit se vnějším faktorům.
smutek - objeví se, když koukáme zpět, do času, co odešel. Pomáhá nám vytvořit nový celek, nové hranice, nechat odeznít minule a přijmout realitu.
radost - uvolnění po sebepotlačování. Máme hodně energie, cítíme spojení se světem.
uražení - když překládáme odpovědnost ze sebe na vnější svět
zlost - cítíme při potřebě obrany našich hranic, chrání od bolesti z jiných emoci (dodává energie přemoci bolest).
znechucení - podobná strachu, zvětšuje distanci a zajišťuje zapomenutí. Strach taky zvětšuje distanci, ale zapomenutí nedá.
vina - zlost na sebe, strach před trestem. Toxický pocit viny vzniká za něco, co nejsme schopni kontrolovat, očekáváme slitování.
něžnost - znamená potřebu blízkosti
zvědavost - zlepšuje orientaci ve světě. Když jsme unavení, zvědavost klesá.
vděčnost - pomáhá uzavřít nějaký děj, ale nechává možnost návratu k člověku.
A co jóga?.. Naučí vnímat svoje tělo, koncentrace pomůže zjistit které emoce prožíváme. A když najdeme trochu odvahu, tak z toho emočního mixu nám vyčlení elementární (základní) emoce. Pohlédneme jim do tváře, přestaneme lhát sobě. A když pochopíme, kdo jsme opravdu a přijmeme sebe takovými, jaké jsme, můžeme jít dál. Tak se začíná psychické uzdravení ☺