Photo by Brett Jordan on Unsplash
O spojení jógy a psychologie mluvil již Jung. Proč psychologové doporučují právě jógu? Přece adrenalinové sporty rychleji odbourávají stres a logické je, že čím jste unavenější, tím míň máte zneklidňujících myšlenek. Nicméně jóga se jeví jako nejvhodnější, když mluvíme o psychologických problémech.
Psychologové se snaží vnímat člověka jako celek. Gestalt zajímá propojenost emocí, myšlenek a povahy člověka, psychologická traumata se řeší líp přes tělesné prožívání.
Jóga ve smyslu filozofii znamená duchovní zdokonalení a ukazuje cestu propojení těla, myslí a duší. Jogíny říkají, že mysl je nejtenčí projev tělesnosti, z čehož vyplývá, že psychologické problémy jsou vždy spojené s fyzickými. Strach, vášeň, odpor a jiné psychoneurobiochemické procesy projevují se nejen na psychické, ale i na fyzické úrovní. A proto zdokonalení těla a myšlenkový klid pomáhají lidem v sebepoznání a nastavení harmonie.
Štěstí nelze dosáhnout bez rovnováhy mezi tělem a psychikou. Když nejsme schopní vládnout svými myšlenkámi a trápí nás kolísáni nálady - stoj na hlavě nám nepomůže. Dokud člověk je v dysbalancu, a opakovaně se vrací ke svým nedořešeným problémům, o duchovnosti nelze mluvit.
Ze článku o Hatha-józe víme, že její praktika bez rádža-jógy je k ničemu. Rádža-jóga je práce s myšlenkami. Jedná se vlastně o meditace, nebo psychotechniky.
V józe nikdo s Vámi nebude rozebírat konkrétní psychologický problém. Jste si sám psychologem, sám si hledáte příčiny duchovního trápení s pomocí intuice, která se zapojuje automatický, když provádíte ásany a meditujete, a hlubokého vnímání svého těla. Vlastně, čím déle děláte jógu, tím lépe odhalite bloky na fyzické a psychické úrovní. Tim, že můžete se více soustředit na nějakou konkrétní věc, intuitivně najdete odpověď, co se děje s Vámi doopravdy a jak tomu můžete pomoc.
V jednom z prvních textu jógy se říká: jóga udržuje mysl od kolísání. Vlastně, jóga nás učí být vládcem svých emocí. Odlišuje dobré emoce od těch špatných, jako lenost, apatie, nesoustředěnost, smutek. Zakládá způsob myšlení, který dovoluje nahlédnout na sebe ze strany. Cílem není jen fyzické zdokonalení, ale právě osvobození od sebevnímání jako mentální a fyzickou bytost.
Vnitřnímu soustředění pomáhají dvě vzájemně propojené věcí: koncentrace a odstranění vnějších stimulů. Smyslem je transformace “egoistického myšlení”, vzhlížejícího k vnějšímu světu na “univerzální myšlení”, díky kterému za množstvím věcí poznáme jejich jednotnost.
Jóga nás učí že zdokonalujeme se celý život. Cílem je dosažení samadhi - stavu, kdy EGO se transformuje a mizí. Zdokonalení se děje postupně, a vždy se jedná o stejně velké kroky:
- co cítíme, to myslíme
- co myslíme, to říkáme
- co říkáme, to děláme
- co děláme, tím jsme
K dosažení zdraví a štěstí jóga vyčleňuje osm stupňů:
- Jama - vztah s vnějším světem. Vždy se jedná o výměnu - myšlenkami, nápady, penězi. Zde je nejdůležitější laskavost k sobě a ostatním, protože špatné pomysly škodí i jejich majiteli. Základem je nelhat, ale pravdu říkat jen takovou, která prospívá. Nechtít nic, co nám nenáleží, neupínat se na materiální věcí. Kontrolovat sexuální energii a neplýtvat ji zbytečně.
- Nijama - vztah se sebou. Čistota psychická a fyzická, smíření se, zdokonalení fyzického těla a sebepoznání.
- Asana - poloha těla, ve které je možné dlouho setrvávat a která pomáhá soustředění a zvyšuje energetický tonus. Úzkosti a strach nemohou setrvávat v těle bez napětí.
- Pránajáma - kontrola dýchání. Správné dýchání uklidňuje psychiku a zvyšuje energetickou rezervu. Změna spontánního dýchání na vědomé stimuluje aktivitu mozku a aktivuje intuice.
- Pratjáhára - kontrola nad emocemi. Naši emoce nemusí byt závisle od vnějších signálů.
- Dharana - koncentrace na zvoleném objektu. Myšlení obvykle máme buď zpomalené, nebo až moc aktivní, přeskakující z jednoho objektu na jiný. Často v meditaci mysl se dostane do podvědomí a bloudí tam. Duchovní praxe je možná jenom ve stavu plného vědomí.
- Dhjána - spojení s Pánem, koncentrace na něm.
- Samádhi - propojení s ním, vzdávání se svého EGO.