Photo by Conscious Design on Unsplash
Meditace - soustředění a zklidnění mysli
Jak děláme?
Klasickou meditaci provádíme v sedě s napřímenými zády a zavřenýma očima, dlaně v zámku, před sebou, nohy zkřížené.
Poloha: musí být pohodlná, lotus není podmínkou (je dobrou variantou pro indy, které často mají geneticky podmíněnou hypermobilitu kloubů a ásany včetně lotusu hodně pomáhají k jejích stabilizaci).
V starodávných textech o józe nikdo nepopisuje konkrétní polohu. Důležité je, aby Vám vyhovovala , byla pohodlná a umožnila v ní setrvat dlouho (bez napřímení zad se to nepodaří). Klidně použijte meditační polštář nebo podložte pod hýždě a stehna srolovanou deku.
Jídlo: když máte hlad, soustředit se je velmi těžký - stejně tak, když máte plný žaludek těsně po jídle. Neprospívá meditaci i těžké jídlo, zvlášť maso. Koncentrace se dosahuje rychleji, když tělo není zatížené masem, cibulí, česnekem, houbami, vejcí nebo rybou. Červené maso má horší dopad na meditaci než bílé, ryba je lepší ne maso... Ohledně veganství nebo vegetariánství a jiných diet - je to Vaše rozhodnutí. V textech od Patandžaliho žádný zákaz jídla nenajdete, jedna se jenom o princip nenásilí, který se dá interpretovat různě.
Postup: důležitá je pravidelnost. Trvání na začátku pět až patnáct minut denně. Lépe je nastavit budík - v meditaci čas teče jinak. Soustředění pomůže hluboké dýchání pět-deset minut před začátkem samotné meditace. Sledujeme, jak energie dechu prochází tělem, pří nádechu se zastavíme a pak pomalu vydechneme, vytlačují veškerý vzduch, používáme svalů nejen hrudníku, ale také břicha. A zase uděláme pauzu. Mírné zvýšení množství kyslíku v mozku přidá nutnou v meditaci lehkost a zbaví nás od ospalosti a lenosti.
Technika: jedna se o dosazení soustředění (na Pánoví, na sobě, na nějakém problému, který chcete vyřešit). Abychom se neupínali na přítomnost, je lépe představit sebe v jiném místě - klidném a pohodlném. Pro někoho to je moře, pro někoho hory nebo krásná vzpomínka z dětství o babiččině zahradě. A když již jste tam, začne samotná meditace.
Cílem meditace je koncentrace a oddálení se od nekonečného běhu myšlenek. Není to ale jednoduchá věc. Od dětství jsme zvykli na tenhle nekonečný běh na zastavit se bude opravdový problém.
Soustředíme se na dýchání, pulzu, mantre (jednoduchá věta s hlubším smyslem) nebo můžeme počítat do deseti a začínat to znova (napětí mozku vas vrací k soustředění, bez toho návratu budete počítat automatický a přemýšlet o všem možném, což již není meditace).
Na začátku vždycky po chvíli přijde nějaká myšlenka - že jste zapomněli něco koupit v obchodě, nebo si vybavit pracovní věcí, nebo co byste měli udělat večer. Mohou to byt nejenom myšlenky, ale obrazy a pocity, které začnou vyplývat z podvědomí. Jakmile je uvědomíme, hned je vytlačíme a pokračujeme v koncentraci. S časem se naučíte myšlenky všímat dříve a koncentrace se bude prohlubovat.
Toulavé myšlenky budete vyhazovat, ale když všimněte něco důležitého, tak se na tom soustředíte, ať to bude myšlenka nebo pocit.
Benefity: Možná, že na začátku žádné benefity vůbec neuvidíte. Náš mozek není zvyklý na koncentraci a trpí nebo línosti a ospalosti, nebo naopak přeskakuje z myšlenky na myšlenku velmi rychle. Když však zvykne na pokusy o koncentrace, otevře se intuice. Do klidného mozku z našeho podvědomí začnou pronikat myšlenky, které existovaly vždy, jen jsme je nebyly schopné všimnout. Začněte vnímat sebe ze strany, rozumět své vlastní mysli a fyzickému tělu. S časem začněte vnímat bloky - tíhu nebo napětí. Soustředíte se-li na tomhle pocitu, zeptáte-li sebe, od kdy to máte a co jsou zač - a Váš schopny koncentraci mozek Vám lépe než psychoterapeut poví, co to znamená.
Vědomost, nebo bdělost: když se budete poohlížet po světě zvířat, všimněte, že většina z nich se chová intuitivně. Za první, jinou možnost nemají, a za druhé, jejich spojení s podvědomím je silné.
Lide již jsou na jiné úrovní a naše podvědomí je hluboce schované. Řídíme se mixem pravidel, logiky a pocitů, které jsou v nás založené od dětství a často ani přemýšlíme, jestli jsou v téhle situace prospěšné nebo ne. Velmi dobré se to vysvětluje na příkladu s jídlem. Spousta z nás se stravuje na základě toho, že víme o nějakých funkčních vlastnostech jídla (například datle jsou vhodné při průjmu, fíky při zácpě), nebo jaký dopad má konkrétní jídlo právě pro nás (například potravinové alergie, lepek u celiaků, laktóza u lidí s malým množstvím fermentu pro její zpracování). Vlastně, když něco jím, vím, co to se mnou udělá - nejím automatický dle svého podvědomí, které říká, že toto je jedlé a chutná mi to. Chuť jídla mi zůstává, ale stravují se s rozumem.
Tak stejně to půjde i s myšlením. Budete vědět, odkud myšlenky přicházejí, začněte je uvědomovat a rozhodovat co s nima.